Slavomil Janáček, DFC, DFM
Slavomil Janáček se narodil 22. dubna 1914 v Holáskách u Brna. Už jako malý chlapec rád sportoval – plaval, hrál fotbal za místní klub a cvičil se Sokolem. Původně se chtěl stát učitelem, ale nakonec se vyučil strojním zámečníkem a pracoval v První brněnské strojírně. V armádě sloužil jako radiotelegrafista a velitel telefonního družstva. Už tehdy si vybudoval pověst přesného, spolehlivého a statečného muže.
Dlouhá cesta za svobodou
Po nacistické okupaci Československa v roce 1939 se Slavomil zapojil do odboje. Když mu hrozilo zatčení gestapem, rozhodl se utéct do zahraničí. Společně s kamarádem Jaroslavem Rolencem prošel velmi nebezpečnou cestu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii až do Francie. Cestou byl zatčen, vězněn, a nakonec se i díky odvaze a pomoci dobrých lidí dostal do Bělehradu a odtud lodí do Marseille.
Slavomil Janáček (vlevo) během vojenské prezenční služby v letech 1935 až 1937
Příslušníci 68. noční stíhací perutě.
Sgt. Slavomil Janáček je pátý zprava
Vzdušné souboje nad Anglií
Ve Velké Británii se stal členem slavné 68. noční stíhací perutě RAF. Byl radarovým operátorem a tvořil nerozlučnou dvojici s pilotem Miloslavem Mansfeldem. Společně podnikli desítky nebezpečných misí. Jednu z nejslavnějších akcí provedli v říjnu 1941, kdy během jediné noci sestřelili tři německé bombardéry a další poškodili. Za mimořádnou odvahu a přesnost získal Slavomil Janáček britská i československá vyznamenání.
Válečné úspěchy a uznání
Jejich posádka byla několikrát nasazena proti bombardovacím útokům na britská města. Operovali v extrémních podmínkách – v dešti, mlze i temnotě. Jejich letoun byl vyzbrojen kanóny i kulomety, ale úspěch závisel na spolupráci, důvěře a rychlých rozhodnutích. Slavomil se vypracoval na důstojníka a stal se velitelem pozorovatelů. V roce 1943 byl dokonce vyznamenán před zraky samotného krále Jiřího VI.
Radaroví operátoři 68. perutě. Zleva: Rudolf Husár, Karel Bednařík, ?,?, Slavomil Janáček, Fridolín Gemrod, Oldřich Kaňovský.
Motorová zkouška Bristol Beaufighteru Mk.IF 68. perutě vybaveného palubním radarem Mk.IV.
Druhá emigrace a nový začátek
Po válce se vrátil domů, ale po komunistickém převratu v roce 1948 musel znovu uprchnout. Tentokrát s rodinou a letadlem z Československa přímo do Francie. Odtud pak zamířili zpět do Anglie, kde Slavomila znovu přijala RAF. V dalších letech pracoval jako letecký dispečer a školil nové operátory. Sloužil také na Gibraltaru a v různých britských městech.
Muž, který se nikdy nevzdal
Ačkoliv většinu života prožil mimo Československo, nikdy nezapomněl na domov. S maminkou, která přežila věznění za války, si dlouhá léta psali přes prostředníky. Slavomil Janáček byl nositelem devatenácti vyznamenání, včetně Československého válečného kříže a britské Záslužné letecké medaile. Byl hrdina, který nikdy nezradil své ideály – ani před nepřítelem, ani před nesvobodou.
Jeden z posledních snímků Slavomila Janáčka ve vlasti. Chrudim, jaro 1948.
Informace čerpáme z knihy 'Letci z Holásek a Tuřan ve II. světové válce' od Miroslava Kopeckého, Tomáše Jambory, a Václava Kolesy.